Až pokud soused na naše upozornění nereaguje, teprve pak bychom měli přistoupit k jinému řešení. Když už se dostaneme do nějakého sporu, je dobré řídit se moudrým příslovím „moudřejší ustoupí“ a nepřilévat olej do ohně. Chce to určitou dávku tolerance a raději podat ruku k usmíření. Určitě si nebudeme připadat zle a jasně tím dáme najevo, že si nepřejeme další spory.
Pokud se i přes naši snahu se sousedy nesmíříme, je dobré, abychom jim dali v klidu najevo, kde je naše a hlavně jejich hranice. Dodržování nočního klidu, bezpečnosti, zásad čistoty a požadavky osobního soukromí je samozřejmostí.
Pokud, i přes všechnu naši snahu, nelze se sousedy vyjít, nezbývá, než zavolat policii nebo se obrátit na soud. Pokud se jedná o rušení nočního klidu, zavoláme městskou policii. Pokud se jedná o škodu vzniklou na našem pozemku například přesahujícím stromem, který ničí náš plot nebo pokud nám sousedův pes zakousne slepice či králíky a pokud soused nechce škodu vyrovnat, nezbývá nic jiného, než se obrátit na soud. Jsou i další věci, které nemusíme od souseda snášet. Je to například zápach, který se vine ze sousedova chlívku nebo kouř, který vzniká pálením plastů. Může nám vadit také neustálý hluk, štěkající pes nebo vysoký porost, který stíní našim oknům.
Jakmile se náš spor dostane k soudu, tak se určitě se sousedy nesmíříme a spory budou dál pokračovat. Navíc nás to bude stát nemalé peníze, povleče se to a nebude to vůbec příjemné. Někdy spory dojdou tak daleko, že se raději odstěhujeme, než abychom to všechno snášeli.
A proto, je-li to možné, tak předtím, než někde začneme budovat domov, zeptejme se majitele na sousedy, jaké má s nimi zkušenosti.