Léčivé kočičí předení

V Kalifornské univerzitě, ve městě Davis, provedli vědci výzkum, proč vlastně naše malé, chlupaté společnice vrní. Právě to je onen nezaměnitelný zvuk, který kočkovité šelmy vyluzují za pomoci stahů hrtanových a bráničních svalů. Tento pravidelný zvuk má frekvenci dvacet pět, až sto padesát Hertzů, což je stejná hodnota, jako u tlukotu lidského srdce.
zelenooká zrzavá kočka
Právě tato velice hluboká frekvence je mimořádně prospěšná všem živým organismům, a pokud je každý živý organismus vystaven takové frekvenci, tak se zlepšuje:
o   pevnost kostí
o   posiluje se svalová hmota
o   zlepšuje se hojení ran
Takže když kočky začnou příst, tak v podstatě nejen, že relaxují, meditují, ale zároveň se i posilují a léčí.  Vzhledem k jejich životnímu rytmu je to pro ně velice nezbytné.
o   Pokud máte na klíně kočku, nebo i někde poblíž svého těla, nízké frekvence jejího vrnění se přenáší z kočičího těla i na vaše lidské. Takže tím že vaše oblíbená kočka vrní, vlastně zlepšuje zdravotní stav vás obou. Každý majitel této chlupaté léčitelky jistě potvrdí, že kočka dokáže vycítit, s čím má její majitel zdravotní problémy.
zrzavá číča
Ne nadarmo říká staré veterinární pořekadlo, že když dáte do jedné místnosti kupu zlámaných kostí a kočku, kosti se zcelí.  Veliké množství lidí nemá kočky v lásce, ale je to škoda pro člověka, a není to chybou koček.
spící mourovatá kočka
Kočičí předení má vliv především na mnoho nemocí, jako například:
o   Snižuje hladinu stresu a zklidňuje nervy.
o   Mírní symptomy ztíženého dýchání jak u koček, tak u lidí.
o   Snižuje krevní tlak, a to i poslechem předení.
o   Léčí a posiluje kosti.
o   Snižuje riziko infarktu.
o   Pomáhají léčit infekce a otoky.
o   Léčí svaly, šlachy a poranění vazů.
o   Pomáhá léčit všechny měkké tkáně.
o   Zlepšuje trávení.
o   Pomáhá léčit některé choroby trávicího traktu.
o   Prodlužuje věk až o deset let.
o   Snižuje hladinu cholesterolu.

Inteligence zvířat

Každý člověk, který chová nějakého domácího mazlíčka, anebo se profesionálně zabývá chovem zvířat, moc dobře ví, že tyto němé tváře se neřídí pouze a jedině instinkty, ale že také mají svoji duši a hlavně svůj rozum. Zvířata však mají přeci jenom trochu odlišné myšlení, než my lidé. Je to dáno tím, že, že zvířata potřebují ke svému životu něco jiného než my, a podle toho také pracuje jejich mozek.
ležící domácí kočka
Ačkoliv vedle nás žijí psi a kočky po tisíce let, stále z nich nevymizely přirozené instinkty a potřeby, které mají po svých divokých předcích, takže se není čemu divit, že inteligence a dovednosti námi chovaných zvířat souvisejí převážně s tím, co potřebovali odjakživa, a to bylo hlavně:
·         přežít v divočině
·         přežít ve smečce
·         opatřit si potravu
Mimoto přibližně tři čtvrtiny všech psů a koček, která žije na naší planetě, jsou polodivoká zvířata, která prožívají svůj život kupříkladu v chudinských slumech velkoměst, a v peripetiích zemí rozvojového světa. Takže se jim schopnosti, které zdědili po pradávných předcích, velice dobře hodí v každodenním boji o přežití.

Epizodická paměť

Jak kočky, tak i psi mají také takzvanou epizodickou paměť, která je spojuje s námi lidmi. Díky tomuto typu paměti si ukládají zvířata do mozku rozličné zážitky. Tyto informace jsou pro ně zásadní, neboť souvisejí se životem v lidské smečce, ale také s tím, jak komunikovat s vůdcem smečky, se svým pánem a v neposlední řadě, jak s pánem manipulovat. Pro psy má veliký význam taková zkušenost, která souvisí:
·         s jídlem
·         s přežitím
kočka se psem u stolu
Právě na základě epizodické paměti si naši domácí mazlíčci zapamatují, kde se doma nacházejí oblíbené laskominy. Zrovna tak se naučí rychle rozlišovat, kdo je v rodinné smečce ten nejsilnější, a koho se tedy vyplatí poslouchat. Domácí zvířata o svých zkušenostech navíc přemýšlejí, což potvrzují mnohé pokusy se psy a kočkami prováděné.

Úkryt pro ježky na zimu

Aby mohli ježci zimu přežít, pomozte jim tím, že jim vybudujete úkryt, v němž by mohli přežít zimní mrazy. Vždyť ježek je například na zahradě vždy vítaným pomocníkem. Napomáhá nám s likvidací nežádoucích návštěvníků a škůdců.
schoulený ježek
Během podzimních měsíců, v říjnu a listopadu se ježci připravují na zimu. Když se venkovní teplota začne pohybovat pod minus pět stupňů Celsia, ukládají se ježci k zimnímu spánku. A my jim můžeme s hledáním úkrytu, v němž by přežili mrazy bez úhony, snadno pomoci. Dříve se ježci více pohybovali po zahradách, a tím měli přezimování mnohem snazší. U každého domu se nacházela nějaké vhodné místo k zimnímu úkrytu, v němž se mohli bezpečně zabydlet, jako například:
§  hromada dříví
§  kopec listí
§  otevřený kompost

V bezpečí na zahradě

Pokud jsou však zahrady důkladně uklizené, ježci na nich útočiště nenajdou, a tak jim nezbývá nic jiného, než se odstěhovat. Jestliže útočiště k zimnímu spánku nenajdou, bloudí, dokud neumrznou, anebo neskončí pod koly aut. Právě totiž až přehnanou pořádkumilovností na zahradách tím škodíme sami sobě. Pokud je pozemek zahrady příliš vymetený a důkladně odplevelený, je mnohem náchylnější k útokům škůdců. Zároveň přicházíme o bohatě druhové návštěvníky, nemůžeme pozorovat různé druhy živočichů a radovat se, když nás poctí přítomností i takový užitečný pichlavý společník.
mladý ježek

Ježek pomocník

Ježek se živí převážně bezobratlými živočichy. K jídlu si vyhledává převážně:
§  menší slimáky
§  různé bobule
§  rozličné ovoce
Právě tím nám pomáhá uklízet na podzim zahrady a zároveň nás zbavuje i obtížných škůdců. Ježek je aktivní pouze v noci, přes den odpočívá ve skrýši, která se může nacházet:
§  pod kamením
§  pod dřevem
§  v listí
§  ve vyšší trávě v klidných částech zahrad
§  v křoviskách
Ježek je samotářský tvor, zajímá se o partnera pouze v době páření, kdy ježčí námluvy poznáme podle funění, dupotu a pískání.